DEN VETERÁNŮ

DEN VETERÁNŮ

Dnešní den veteránů můžeme oslavit připnutím květu máku, navštívením pietního místa, jenom v duchu, anebo vůbec. Těm, kteří patří do poslední kategorie, bych chtěl říci pár slov. První světová válka (na počest jejího konce se právě Den veteránů slaví) stála deset milionů životů na bojištích, druhá minimálně dva a půl krát víc. Mnohonásobek se jich zúčastnil nebo zemřel jejich důsledky. U nás žije pět stovek pamětníků. Máme nové veterány, kterých se od začátku 90. let ve válkách vystřídalo na 15 000.

Den veteránů není o padlých, ale o těch, kteří měli to štěstí a přežili. Veteráni však viděli stejné věci jako ti, kteří se už domů nevrátili. Cítím se zahanben, když dnes někdo z nejrůznějších pohnutek paušalizuje roli vojáků jako něco, co má víc společného s rizikovým zaměstnáním, než je pravá podstata válčení.

Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby uniformy mohli po celém světě nosit pouze hasiči nebo záchranáři. Ale taková doba není a pravděpodobně jen tak nenastane. Všichni, kteří dnes silácky volají po nutnosti mít zajištěné bezpečí tam, kudy probíhá státní hranice, by si měli uvědomit, že o tom, zda metr od nich se zítra něco odehraje nebo ne, se rozhoduje právě teď mnoho a mnoho kilometrů daleko.

Veteráni by nám měli připomínat, jak snadno přichází smrt, kterou jejich kamarádi nechtěli. A jak moc potřebujeme, aby jejich svědectví bylo slyšet a my mu dokázali naslouchat. Neexistuje omluva pro ty, kteří šíří nenávist naplano anebo dokonce kvůli přízemním cílům, jak jsme tomu byli svědkem v nedávné volební kampani.

Je potřeba říci jasně lidem: váš stát udělá všechno pro to, aby vás ochránil. Součástí je i služba v mezinárodních misích. To, že tam již vojáci nemusí povinně, ale na základě dobrovolného rozhodnutí, je morální výhoda současné doby svobody. Kdo z občanů si opravdu počet padlých vojáků 1. světová válkadovede představit, že by musel slovní přestřelku vyměnit za tu opravdovou?

To je pro mě poselství Dne veteránů.